PŘEDÁNÍ CERTIFIKÁTŮ A ZÁVĚR VÝCVIKU 2018-2019

Ve čtvrtek 30. 1. 2020 ukončilo dalších pět asistentek výcvik ve tvořivé reminiscenční práci v projektu Vzpomínejme, když pečujeme, který se konal během let 2018-2019. Asistentky obhájily své závěrečné práce a prezentovaly průběhy setkání, která realizovaly již s vlastními skupinami s lidmi s demencí a jejich rodinnými příslušníky. Setkání se uskutečnila v Domově pod Kavčí skálou v Říčanech, na oddělení geriatrie v Thomayerově nemocnici, v Domově Vlčí mák v ÚVN a v Sociálně odlehčovacím centru v Praze 7 – Kamenická. Máme velkou radost, jak krásně a kreativně byla tato setkání vedena a jak se opět prokázalo, že práce se vzpomínkami povzbuzuje důstojnost lidí s demencí a přináší nejednu dojemnou chvíli pro všechny zúčastněné.

Na závěr asistentky převzaly certifikát Evropské reminiscenční sítě podepsaný Pam Schweitzer. Všem asistentkám ještě jednou gratulujeme!  Již se těšíme na další výcvik, který budeme otevírat na podzim 2020.

Projekt Ptejte se, dokud je čas!

Jde o první část projektu Rozvoj reminiscence v Diakonii a církvi, podpořeného Českobratrskou církví evangelickou v r. 2019. který probíhal ve spolupráci s Reminiscenčním centrem.  Na základě společného vzpomínání vytvářeli žáci ze ZŠ Letohradská a klienti sociálně odlehčovacího centra Prahy 7 vzpomínkové krabiceCílem projektu bylo posílení mezigenerační soudržnosti – propojování generací, setkávání dětí, mladých lidí a seniorů při cíleném a tvořivém vzpomínání. Přidanou hodnotou je rozvoj sociálního cítění mladých lidí, učení komunikaci a budování pozitivního vztahu ke stáří a starým lidem.

Druhou částí stejného projektu byla příprava a provedení divadelního představení Dvě sestry za oponou. Šlo o mezigenerační reminiscenční setkávání a vzpomínání, kterého se účastnili starší lidé na jedné straně a děti či mladí lidé na straně druhé. Starší lidé vyprávějí o tom, co ve svém životě zažili a zvládli, jaké přelomové historické události je v životě potkaly, své zkušenosti a znalosti předávají mladým lidem. Ti pak v rámci přípravy reminiscenčního divadla zpřítomňují minulé děje a výsledky společné práce nad vzpomínkami umělecky interpretují a ztvárňují. Staří a mladí lidé se při této aktivitě setkávají, společně čerpají ze životních příběhů a posilují vzájemné vztahy a úctu.

Koordinátorkami obou projektů byly Alena Fendrychová, členka Reminiscenčního centra, a Eva Křivohlávková, účastnice výcviku a programu RYCTT, obě  z Diakonie ČCE,

https://scps.diakonie.cz/nase-sluzby/projekt-reminiscence/

Ocenění za přínosy v oblasti gerontologie pro ETF UK.

Laureátkou letošní ceny za mimořádný přínos v oboru gerontologie je vyučující na Katedře sociální práce ETF UK paní PhDr. Hana Janečková, Ph.D.

Porota ocenila její „dlouhodobou výzkumnou činnost v oblasti reminiscenčních technik s dopadem na kvalitu života seniorů.“

Gratulujeme!

Reminiscenční divadlo „INVENTURA“

Během léta a podzimu 2018 vytvořila rodinná skupina Kaňků scénář k autobiografické divadelní hře „Inventura“, tuto hru také nacvičila a 25. října představila na premiéře v Divadle v Korunní. Toto divadlo bylo vyvrcholením konference, která se ten den uskutečnila v prostorách Diakonické akademie.

Příběh babičky mladých herců byl zpracován na základě společného vzpomínání a skládání střípků rodinné historie. Na jevišti se tak znovu odehrály důležité i obyčejné scény ze života Evy Buryanové a při závěrečném tanci všech herců bylo v hledišti jen málo těch, kteří neměli slzy v očích. 

Reminiscenční divadlo, jehož síla je právě v autenticitě zpracovávaných příběhů, opět ukázalo, jak velký má emoční potenciál.

Dramatizace vzpomínek z reminiscenčních krabic.

Tvorba reminiscenčních krabic (beden)

Reminiscenční bedny vytvořily dvě kolegyně Reminiscenčního centra – Alena Fendrychová a Eva Křivohlávková. Zde jsou jejich vzpomínky na proces tvoření:


„Při tvorbě vzpomínkových beden jsme vzpomínali se dvěma starými pány, kteří se narodili ve stejném roce, v roce 1938. Zajímalo nás, v čem se budou jejich vzpomínky podobat a v čem lišit. Rokem narození totiž podobnost jejich životů končí. Jeden pán pochází ze Sýrie, druhý se narodil na Vysočině. První z mužů neměl při vzpomínání žádné fotografie ani jiné hmatatelné vzpomínky. Druhý naopak měl nepřeberně fotografií, deníků a dalších hmatatelných vzpomínek.


Přesto byla práce nad tvorbou krabic s oběma pány podobná. Rádi vzpomínali na mládí, zvlášť na školu a rodinu. Absenci originálních fotografií nahradily snímky z internetu a starých fotek z knih, které dané prostředí dobře zobrazily. Nakonec se nám podařilo najít průsečík, ve kterém se jejich životy proťaly: pro oba bylo nesmírně důležité vzdělání, kterému se věnovali se zvýšeným nasazením. Při vzpomínání jsme narazili i na skutečnost, že se pánové teoreticky mohli setkat v Praze, kde v 60. letech minulého století oba studovali.

Tato možnost je ve vzpomínkových bednách znázorněna tramvají, která jede po kolejích mezi dvěma bednami. V této tramvaji mohli oba pánové v šedesátých letech v Praze společně jet.

Alena Fendrychová a Eva Křivohlávková, listopad 2018

Zahajujeme nový projekt „Vzpomínejme, když pečujeme“ (RYCT).

V říjnu 2018 zahajujeme nový projekt „Vzpomínejme, když pečujeme“ (RYCT). Pro tento projekt hledáme rodiny pečující o člověka s demencí.

Rádi bychom Vás informovali o cyklu setkání rodin, které pečují o člověkas Alzheimerovou chorobou nebo jinými formami demence. Setkání jsou určena propečující členy rodiny i pro ty, o které je pečováno.

Cílem cyklu „Vzpomínejme, kdyžpečujeme“, je pomoci rodinám, které se potýkají s demencí u některého ze svýchčlenů, najít přátele, získat nové zkušenosti a podívat se na nemocného člověka jinýmaočima, probouzet vzpomínky a prožít tak příjemné chvíle plné pohody. V zásadě se bude jednat o 10 setkání v době od října 2018 do dubna 2019. Setkání budou probíhat vždy ve čtvrtek odpoledne od 15 hodin podle předem stanoveného plánu (zhruba každý druhý až třetí týden). Každé setkání bude trvat asi půldruhouhodinu. Kromě rodin se budou setkání účastnit též proškolení asistenti, kteří budourodinám k dispozici v průběhu setkání, budou podporovat vzpomínání pomocí různýchstimulů a vytvářet příjemnou a tvořivou atmosféru.

K dispozici bude též maléobčerstvení. Setkání se budou konat v krásném prostoru Jaboku v Salmovské ul. č. 8na Praze 2.Pokud o tuto aktivitu máte zájem, rádi Vám zašleme bližší informace.

Kontaktujte nás,prosím, na adresu reminiscencni@centrum.cz nebo na tel. 723080771. 

Se srdečným pozdravem 

Mgr. Hana Čížková – Předsedkyně Reminiscenčního centra z. s.                  Mgr. Kvetoslava Hošková – Koordinátorka programu RYCTT 2018-19

Konference „Jak oživit vzpomínky – aneb reminiscence v praxi“.

Dne 25.10.2018 jsme uskutečnili konferenci „Jak oživit vzpomínky – aneb reminiscence v praxi“. Na konferenci vystoupila mj. zakladatelka a koordinátorka Evropské reminiscenční sítě, paní Pam Schweitzer.

Zpráva o konferenci Reminiscenčního centra 
„Jak oživit vzpomínky, aneb reminiscence v praxi“ 
a workshpu paní Pam Schweitzer o kreativním využití vzpomínek„

Datum konání: 25. – 26.10.2018

Místo konání konference: Diakonická akademie, s.r.o., Belgická 22, Praha 2

Mezinárodní konferenci „Jak oživit vzpomínky, aneb reminiscence v praxi“ uspořádalo Reminiscenční centrum, z. s., v prostorách spolupořadatele konference, Diakonické akademie, s.r.o, v Belgické ul. 22, Praha 2. Konference v úvodu připomněla 100. výročí vzniku Československa a jeho dějinné mezníky.

Klíčová přednáška psycholožky Magdaleny Frouzové se věnovala významu historických mezníků naší země spojených s osmičkami a vedla k zamyšlení nad tím, jak se tyto klíčové okamžiky promítají do osobních příběhů jednotlivých generací a jsou prostřednictvím vyprávěných vzpomínek předávány dál. Sem patřilo i zastavení u těžkých vzpomínek, které někdy v reminiscenční práci vyjdou na povrch a není snadné na ně reagovat.


Velkým přínosem jednodenní konference byla přednáška vůdčí osobnosti v oblasti reminiscence, paní Pam Schweitzer, zakladatelky a koordinátorky Evropské reminiscenční sítě, autorky úspěšného programu Remembering Yesterday, Caring Today (Vzpomínejme, když pečujeme) a tvůrkyně Archivu reminiscenčního divadla (Reminiscence Theatre Archive) na Greenwich University v Londýně, kde byla poctěna čestným doktorátem.

Ve své přednášce nastínila vývoj a různé formy reminiscenčního divadla. Velkou část svého vystoupení věnovala praktickým cvičením, ve kterých rozehrála reminiscenční imaginaci, kreativitu a přirozenou schopnost lidí napodobovat, vyjadřovat se beze slov, hrát role a spolupracovat. Nezapomenutelným zážitkem se tak pro mnoho účastníků stala vzpomínka na školní léta a společný zpěv Československé hymny.


Praktické ukázky prostupovaly celou konferenci. Účastníci tak měli možnost seznámit se s jednoduchými technikami, které budou moci využití ve své praxi, jako je časová osa historická a osobní, reminiscenční rozhovor, vyjádření vzpomínek nápodobou a pantomimou, vytváření reminiscenčních koláží s využitím obrázků, pohlednic a fotografií i různých materiálů a kresby.


Konference umožnila zakladatelkám Reminiscenčního centra prezentovat svoji práci a zkušenosti, které sahají od reminiscenčního výzkumu a publikační činnosti, přes kreativní skupinovou práci s rodinami pečujícími o člověka s demencí a individuální poradenství pro pečující, až po reminiscenční divadlo. Prostory Diakonické akademie daly Reminiscenčnímu centru příležitost prezentovat celé spektrum svých aktivit – výstavu fotografií z programu „Vzpomínejme, když pečujeme“, ukázky reminiscenční práce v komunitě (Retro výlet, Myšlenkové mapy), mezigenerační využití vzpomínek, aplikaci reminiscence v nemocnicích, výstavku koláží ze školního projektu „Pokladnice vzpomínek“.

Členky spolku zde měly možnost zúročit i své nově nabyté zkušenosti a dovednosti, které získaly během svého týdenního studijního pobytu v Londýně na počátku července letošního roku, kde pod vedením Pam Schweitzer absolvovaly kurz „Making Theatre From Memories“, na nějž získaly prostředky díky podpoře programu EU Erasmus+. 

Během konference byly poprvé od r. 2005 znovu vystaveny původní české reminiscenční bedny z mezinárodního projektu Making Memories Matter (Živé vzpomínky), který byl realizován jako putovní výstava, jíž se zúčastnilo sedm evropských zemí při příležitosti 60. výročí konce 2. světové války. Soubor byl během konference rozšířen o další dvě nově vytvořené reminiscenční bedny, které vznikly díky podpoře ČEZ ve spolupráci členek Reminiscenčního centra a seniorů.

Beden využila v rámci workshopu, který navázal na konferenci, paní Pam Schweitzer jako podnětu pro nácvik kreativního využití vzpomínek. V rámci celodenního workshopu byl prostor pro niterné prožívání vzpomínek, jejich kreslení včetně kresby ve dvojicích, práci s reminiscenčními podněty, vyprávění příběhů, promýšlení scénářů i nácvik scének na bázi vzpomínek. Vyvrcholením těchto cvičení bylo dramatické ztvárnit příběhů uložených v reminiscenčních krabicích. 

Jako součást doprovodného programu bylo pro účastníky konference připraveno unikátní večerní představení reminiscenčního divadla, které pod názvem „Inventura“ a podtitulem „Co všechno se najde v krabicích, když Bůh dělá inventuru…“ připravilo jedno rodinné divadelní uskupení. Šlo o zdramatizovaný příběh lékařky, která svůj život prožila v době reálného socializmu se všemi jeho zvraty, hrozbami i nadějemi.

Skutečnost, že šlo o příběh babičky mladých herců, který v sobě nesl zkušenost řady přítomných diváků, probudila v mnohých z nich nejen vzpomínky, ale i hluboké emoce. I toto představení se mohlo uskutečnit díky finanční podpoře ČEZ – Pomáhej pohybem.

V Praze dne 31.10. 2018       Hana Janečková